Hutisko-Solanec

Obec Hutisko-Solanec se skládá ze dvou původně samostatných obcí, Hutiska a Solance které byly roku 1960 sloučeny do jediné obce. Historie obou obcí spadá do poloviny 17. století, kdy byly postupně založeny majitelem Rožnovského panství Baltazarem ze Žerotína obce Solanec a o devět let později i obec Hutisko.

Solanec

Solanec je starší z obou obcí a byla založena jako osada pod úpatím velmi známého kopce Soláň, který se kromě lyžařské sjezdovky na krásném vrcholu, ze kterého jsou nádherné výhledy do krajiny severního Valašska proslavil také velkým počtem známých malířů, kteří na jeho vrcholu pracovali. Ať již to byl Jan Kobzáň, Alois Šnajderka, František Podešva, nebo Karel Hofman, všichni si vybrali Soláň pro jeho neopakovatelné panorama, které celoročně zosobňuje drsnou poetičnost severního Valašska.

Tato část obce se dnes rozkládá v hlubokých ráztokách kolem věkovité silnice vedoucí právě přes vrchol Soláně do Velkých Karlovic. Domy jsou roztroušeny jak kolem zmíněné silnice, tak také kolem Soláneckého potoka, nejvíce jsou soustředěny kolem původního centra obce, v němž dodnes stojí Solánecké fojtství a nedaleko od něj také památná lípa.

hutisko-z-pod-kani

V roce 1675 měla obec již 37 domů, o počtu obyvatel se historické prameny nezmiňují, nicméně o 200 let později, v roce 1880 měla již 1056 obyvatel, převážně katolického vyznání, s malou skupinou evangelíků. Původní osada musela být založena již v průběhu 16. století, neboť poprvé byla zmíněna roku 1583 v rožnovských gruntovních knihách (tzv. registrech). Původní osada spadala pod Vigantice, nicméně po jejím osamostatnění zmíněným Baltazarem ze Žerotína obdržela k již existujícímu fojtovi (panskému správci) také purkmistra (dnes bychom řekli starostu), jak je zmiňováno v obecních registrech sepsaných právě roku 1657.

Duchovní správu vykonával do založení samostatné farnosti farář rožnovský, posléze pak hutisský. Zajímavostí pak je, že kostel hutisské farnosti leží na území obce Solánec, Malá část pasek a ráztok byla však přifařena k farnosti karlovské.

Až do roku 1847 chodily solánecké děti do farní školy na Hutisku, po tomto roce si však obyvatelé najali jednu místnost v domě č. 93 a zajistili v ní samostatné vyučování. V roce 1873 byla sice škola přestavěna a rozšířena, nicméně samostatnou školní budovu nechali místní vystavět až roku 1885 spolu s obcí Hutisko.

Obživa byla v místních podmínkách náročná, neboť na strmých svazích s kamenitou půdou se toho mnoho nevypěstovalo, proto se místní živili především kácením a stahováním dřeva v panských lesích a v létě chodili na výpomoc se žněmi na Hanou a někdy až do Rakous. Kromě několika řemeslníků byl v obci také mlýn, pila a kromě 4 kupců také 3 hospody. Jednou z nich byla (a dodnes je) formanská hospoda na Čartáku, tedy těsně pod vrcholem Soláně. Hospoda stojí na místě bývalé portášské čardy, tedy portářské strážnice.

Hutisko

Obec je pojmenována po skleněných hutích, které zde fungovaly až do začátku 17. století, kdy byly přesunuty do údolí Kněhyně na území dnešní Prostřední Bečvy. Obec se rozkládá především kolem cesty z Rožnova na Soláň, další pak byly roztroušeny po okolních pasekách. Obcí se Hutisko stalo v roce 1666.

Významnou událostí pro Hutisko se stala roku 1784 návštěva císaře Josefa II, který toho roku cestoval po Valašsku a nějaký čas setrval na zdejším velkém fojtství, kde dokonce koupil 4 ovce a nechal je pást na zdejší salaši. Z tohoto fojtství je dnes oblíbená hospoda Fojtka.

pomnik

V místní části Za kopcem zbudoval roku 1926 místní učitel Cyril Mach s pomocí svých žáků památník Charlottě Garrigue-Masaryk. Je to naprostý unikát, neboť památník manželce prvního československého prezidenta dodnes nikde jinde nestojí, ačkoliv to byla pozoruhodná žena, která mimo jiné významně přispěla k tomu, že Československo mělo v ústavě zakotveno volební právo žen od samého počátku. Památník byl nedávno zrekonstruován a jeho okolí získalo mnohem důstojnější podobu.

Hutisko rovněž významně zasáhla 2. světová válka, neboť při osvobozování Rožnova právě odtud vedla Rudá armáda 4. května 1945 devastující dělostřeleckou palbu, kterou zahájila útok na německé jednotky bránící Rožnov. Hutisko však nebylo ušetřeno válečných škod, neboť německá dělostřelecká palba vedená od rožnovského hřbitova na Prochodné naopak poničila několik zdejších chalup.

kostel

Dnes jsou obě obce sloučeny v jednu a na rozdíl od obcí okolních má tato obec jasně identifikovatelnou náves, která může působit až dojmem náměstí. Nedaleko této návsi je kostel sv. Josefa se hřbitovem, rozsáhlá mateřská a základní škola a zdravotní středisko. Součástí návsi je pak historická budova hospody Na salaši (která ovšem fakticky stojí na území Solance). Na území obce se také nachází přírodní památka Poskla, která je zde zřízena kvůli ochraně jedinečných rozličných nelesních společenství.

Autor: Tomáš Hofman

Zdroje

Předchozí příspěvek Následující příspěvek