Lom Kněhyně

Významnou geologickou lokalitu představuje opuštěný, částečně zasutěný stěnový kamenolom v katastru obce Prostřední Bečva na jihozápadním úpatí Kněhyně (1 257 m n.m.). Lom se nachází ve vzdálenosti asi 4,5 km od obce, vpravo od silnice z Prostřední Bečvy na Pustevny. Přístupová cesta odbočuje v první z ostrých zatáček na začátku stoupání této silnice ve směru na Pustevny. Lomovou stěnou jsou zastiženy křídové sedimenty středního a svrchního oddílu godulského souvrství (cenoman až senon), budujícího hlavní hřebeny Beskyd a představujícího současně nejmocnější člen (přes 3 000 m) slezské jednotky.

geologicka-mapa-zapadnich-karpat Slezská jednotka je příkrov flyšového pásma Západních Karpat a z větší části tvoří Moravskoslezské Beskydy a podbeskydskou pahorkatinu. Slezská jednotka zahrnuje juru až oligocén a dělí se na dílčí příkrov těšínský (nižší) a godulský (vyšší). A právě část souvrství godulských vrstev je možné pozorovat v lomu v Kněhyni.

Horniny středního oddílu godulského souvrství jsou jen menším podílem zastoupeny v jihozápadní části lomu. Představují hrubě rytmický flyš s převahou světle zelenavě šedých, silně lavicovitých, hrubě až středně zrnitých glaukonitických pískovců, vytvářejících polohy o mocnosti až několika desítek metrů. Na bázi silnějších lavic s gradačním zvrstvením se lokálně vyskytují drobně zrnité slepence a slepencové, vzácněji i arkózové pískovce. Horniny svrchního oddílu godulského souvrství jsou rozšířené v severovýchodní části odkryvu. Litologicky odpovídají výše popsaným sedimentům, pro něž je typické rychlé snižování prachovcovo-pískovcových poloh a jejich celkové ztenčování. Mnohem častější je současně rychlé proužkovité střídání šedých a zelených, někdy až tmavošedě skvrnitých jílovců.

gradacni-zvrstveni-flyse

Flyš

V sedimentologii se tak nazývá komplex vrstev mořského původu, nejméně 500m mocný, tvořený z rytmicky zvrstvených a střídajících se klastických sedimentů, jevících často pozitivní gradační zvrstvení (od větších zrn sedimentární horniny k jemnějším). Na spodních plochách pískovců se často objevuji velice hojné hieroglyfy (nerovnost vrstevních ploch). Svým složením se flyš blíží uloženinám některých hlubokomořských delt a byl ukládán při úpatí příkrých podmořských srázů (například na kontinentálním úpatí) a na jeho vzniku se významnou měrou podílely takzvané turbiditní proudy (gravitační toky). Pozice flyše v pánvi proto rozhoduje o jeho složení.

V tektonickém pojetí se jedná o sedimenty ukládané v období uzavírání geosynklinál za tektonicky nestabilních a silně seizmických podmínek. Z horninového hlediska je flyš složený ze slepenců, pískovců a jílovců.

Kameny zblízka

glyfy Na plochách některých kamenů je možné spatřit nerovnosti, způsobené buď mechanicky, takzvané mechanoglyfy (proudy, vtisky, čeřiny nebo stopy vlečení) a nebo biologicky, takzvané bioglyfy (stopy po lezení a vrtání organismů). Tyto stopy vznikly v době usazování hornin na mořském dně.

Zdroje

Předchozí příspěvek Následující příspěvek