NPR Kněhyně - Čertův mlýn

Tato národní přírodní rezervace rozkládající se mezi vrcholy Kněhyně, Čertův mlýn a Skalka byla zřízená 19. 1. 1989 na katastrálním území obcí Čeladná a Prostřední Bečva. Rozkládá se v nadmořské výšce 965 až 1257 metrů nad mořem a s celkovou rozloha 198,7315 ha jde o 3. největší rezervaci v CHKO Beskydy.

Byla vyhlášena především z důvodů ochrany zbytků přirozených lesů s velkým množstvím lesních typů v exponovaných polohách s typickým rostlinstvem, živočišstvem a geologickými pseudokrasovými jevy.

Z geologického hlediska je území tvořeno flyšovými komplexy slezské jednotky převážně godulského souvrství s převahou odolných pískovců nad jílovci. Ve vrcholových oblastech dochází vlivem eroze k rozrušování masivů a vznikají zde rozsáhlé skalní sesuvy, které vytvářejí pseudokrasové jeskyně a propasti.

Jak na Čertově mlýně, tak na Kněhyni (a z části i na Skalce) jsou věnce skalisek a na svazích jsou patrné staré sesuvy a rozeklání skalních bloků. Na prudkých svazích je dobře vidět modelování povrchu vlivem vody a to zvláště v kotlech potoků Bystrého, Magurky a Kněhyně.

Na Čertově mlýně se nachází 5 známých pseudokrasových jeskyní hlubokých až 74 metrů. Na jihovýchodních svazích je několik podelných prohlubní, které probíhají souběžně se svahem. Nejvýraznější z těchto rozsedlin je asi 100 m dlouhá a na jejím jižním konci se nachází zajímavý a známý skalní útvar Čertův stůl. Asi 150 m JJZ od vrcholu se nachází nejdelší (74 m) a zároveň nejhlubší (30 m) jeskyně Čertova díra.

Asi 750 m JV od vrcholu Kněhyně (mimo území rezervace) se nalézá přírodní památka Kněhyňská jeskyně s délkou průlezných prostor 280 m a s nejhlubší psudokrasovou propastí v ČR zvanou Kněhyňská propast dosahující hloubky 57,5 m. Je také významným zimovištěm netopýrů a spolu s jeskyní Cyrilka a Kněhyňskou jeskyní patří k nejvýše položeným zimovištím v ČR. Vyskytují se zde vrápec malý, netopýr velký, netopýr vodní a netopýr ušatý.

Většina rezervace je porostlá smrko-jedlovými bučinami. Na vrcholech Kněhyně a Čertova mlýna rostou zakrslé jeřábové smrčiny podobně jako na strmých svazích pod vrcholem Kněhyně. Na severních strmých svazích obou hlavních vrcholů lze nalézt typické smrko-jedlové bučiny, v balvanitých sutích na SZ svahu Kněhyně pak jedlo-smrkové bučiny. Další lesní společenství jsou rozlohou málo významná. Převládající dřevinou je smrk ztepilý, v nižších polohých pak buk lesní. Ve nejvyšších polohách lze nalézt také rybíz alpský a skalní.

Na obou vrcholech se dochovaly rozsáhlejší plochy přirozených porostů vysokohorského lesa ve věku 160 až 180 let. Nejstarší stromové patro je z větší části odumřelé především v důsledku fyzického stáří a působením imisí a kůrovce. Pod soušemi a padlými kmeny probíhá místy přirozené zmlazování dřevin.

Z bylin lze nalézt oměj tuhý moravský, který se v ČR vyskytuje pouze v Moravskoslezských Beskydech, dále oměj pestrý, kamzičník rakouský, mléčivec alpský a zblochan hajní. Běžnější druhy pak zastupují kokořík přeslenitý, hořec tolitovitý, sasanka pryskyřníková, bika lesní, čípek objímavý, krtičník žláznatý a papratka vysokohorská. K nalezení je také vzácný mech šikoušek zelený.

Zajímavostí je také vyskyt jediného druhu našeho slepého střevlíčka Duvaliopsis pilosella stobieckii, který se kromě několika dalších beskydských vrcholů nikde jinde v ČR nevyskytuje. Z hmyzu zde lze nalézt kobylku pieninskou. Vzácnější druhy ptactva zastupuje jeřábek lesní, datlík tříprstý, strakapoud bělohřbetý, holub doupňák, krkavec velký, lejsek malý a včelojed lesní. V hřebenových oblastech bývá pozorován také čáp černý.

Savce zastupuje myšivka horská, rejsek horský, rejsec černý, hraboš mokřadní a myšice temnopásá. Z větších savců zde žije kuna lesní a v poslední době byl několikrát pozorován také medvěd hnědý. V minulosti se zde vyskytoval a pravidělně rozmnožoval také tetřev hlušec. Území je také součástí biotopu rysa ostrovida.

Zdroje

• Národní přírodní rezervace Kněhyně - Čertův mlýn
• Fotografie:Zdeněk Podešva