V Huti

Sklárny v údolí Kněhyně fungovaly od roku 1772 do roku 1841. Vyrábělo se zde převážně okenní sklo, v době největšího rozmachu mezi lety 1791 až 1802 vyprodukovala 13 515 kusů skleněných koleček do oken. Ve stejnou dobu odebrala vrchnost přes 10 tisíc kusů. Součástí sklářské huti byla i výroba potaše (uhličitan draselný) v potašárně. Potaš (vyžíhaný v čisté podobě na draslo) se používal při výrobě skla a vyráběl se z popela spáleného tvrdého dřeva.

sklarske-nastroje Pro založení sklářské výroby, byla potřebná dodatečně velká plocha lesů, převážně s tvrdým, to jest bukovým dřevem, neboť dřevo se spotřebovávalo jako palivo ve sklářských pecích a k výrobě potaše. Tehdejší sklářské hutě byly podniky co do velikosti malé i stavebně nenáročné stavby.

Z logistického hlediska bylo jednodušší a levnější přestěhovat sklárny, než dovážet dřevo na velké vzdálenosti a tak po spotřebování dřeva v nejbližším okolí ukončily výrobu a stěhovaly se o kus dále. Vzhledem k tomu, že se nacházely obvykle osamoceně na lesních mýtinách, vznikla brzy kolem hospodářských budov malá osada domků sklářských dělníků s políčky, někdy i s krčmou pro dělníky a příležitostné pocestné. Po zániku hutě malá osada zanikla, někdy se rozrostla či splynula se sousední vsí.

mala-sklarna Podobná huť jako v Kněhyni stávala i na Horní Bečvě, nebo na Dolní Bečvě v Bacově a Horním Rozpitém. S výstavbou a rozmachem velkých hutí ve Velkých Karlovicích, Krásně u Valašského Meziříčí a v Karolince malé hutě zanikají. Na místě dřívějších skláren v Kněhyni je dnes malá osada čítající osm domů a křížek u lesa, historii tohoto místa připomíná už jen místní název "V Huti".

Zdroje

Předchozí příspěvek Následující příspěvek