Městská knihovna Rožnov

Na pravém břehu řeky Bečvy poblíž Městské polikliniky a lávky pro chodce se ve vile z roku 1913 nachází hlavní budova Městské knihovny v Rožnově pod Radhoštěm. Tato příspěvková organizace města Rožnova poskytuje veřejnosti v univerzálních knihovních fondech literaturu odbornou, beletrickou, pro děti i více než 140 periodik. Kromě literatury nabízí i audioknihy, elektronické knihy a hudební CD. Poskytuje však i další služby jako je veřejný internet, služby pro slabozraké, informační službu, kopírování a tisk a dokonce i drobné občerstvení. Kromě hlavní budovy má knihovna ještě pobočky na Horních Pasekách a v Hážovicích.

Knihovna se účastní řady aktivit ale je také častým pořadatelem kulturních akcí a projektů. Mezi ně patří například Podzimní putování s broučky, literární soutěž O poklad strýca Juráša, nebo večerníčky na kamenech. Pro starší naopak běží projekty Město v mé paměti a Virtuální univerzita 3. věku. Kromě těchto akcí zde probíhají výstavy, vystoupení, přednášky či setkání.

Budova

Hlavní budovu postavil jako svou vilu ing. Richard Berger v roce 1913. Od něj ji koupil podnikatel Leo Brill, který postavil a provozoval nedalekou pletařskou továrnu, později známou jako LOANA. Brillova žena Žofie, která po Brillově smrti dům zdědila prodala jej v roce 1940 německému podnikateli Josefu Kudlichovi v rámci arizování židovského majetku. Po konci 2. světové války připadla budova spolu s celý podnikem LOANA jako válečná kořist Sovětskému svazu. Od roku 1949 až do konce 80. let sídlila v budově a přilehlé zahradě podniková mateřská školka. Po rekonstrukci z roku 1993 slouží jako hlavní budova městské knihovny.

V přízemí knihovny najdeme kromě výpůjčního pultu také oddělení pro dospělé, pro děti a hudební kout. V patře je pak studovna a čítárna a kanceláře a další provozní prostory knihovny. V podkroví je pak místnost, která je využívána jako místo pro setkání, výstavy a vystoupení. Před vchodem do knihovny stojí bibliobox Vilemína, který umožňuje vracet knihy i když je knihovna zavřená. Za knihovnou je pak zahrada s několika kameny, a probíhají zde venkovní aktivity. Od roku 2017 provozuje knihovna i tzv. knihobudku na Masarykově náměstí.

Současné prostory v hlavní budově knihovny jsou z provozně-technického hlediska silně nedostačující, neboť knihovna má jen přibližně 30% plochy, kterou by měla mít podle počtu obyvatel, poskytovaných služeb a nabízených svazků. Proto byla v roce 2016 uspořádána architektonická soutěž na rozšíření této budovy o přístavbu, která by zajistila této organizaci fungování v opovídajících prostorách. V současnosti probíhá projektová příprava a schvalovací procesy v podobě územního rozhodnutí a stavebního povolení.

Zdroje

Předchozí příspěvek Následující příspěvek