Všichni majitelé Rožnovského panství se snažil jej ekonomicky co nejlépe využívat. Kromě těžby dřeva a chovu ovcí, hledali i další způsoby jak zvýšit svůj zisk, mimo jiné i těžbou a zpracováním nerostných surovin.

Po smrti bezdětného Maxmiliána Františka ze Žerotína z losinsko-vizmberské větve rodu v roce 1706, přeslo vlastnictví panství na Karla Jindřicha ze Žerotína z větve falkenburské. Karel Jaromír byl plukovníkem u kyrysníků a poměrně rázný muž, který se při správě svého panství příliš nezabýval sliby svých předchůdců. Byl však také velmi podnikavý a své panství se snažil ekonomicky pozvednout. Kromě založení pivovaru v Rožnově v roce 1718, kterým se dostal do sporu s meziříčskými měštany, založil roku 1714 i obec Velké Karlovice, kterou kolonizoval oblast při hranicích s Uhrami. Jedním z jeho počinů byla založení hamru v Zubří roku 1712 a zahájení těžby pelosideritů, který se v hamrech zpracovával na železo.

Těžba zcela jistě probíhala ve dvou obcích Krásenského a Rožnovského panství a to v Jasenici v lokalitě Šachty a v Zubří u Olšovského potoka a na vrcholu Skalka. Existují i zmínky o těžbě ve Vidči v lokalitě Kutiska.

Kutiště v Zubří se nachází asi 300 metrů od ústí Olšovského potoka na pravém břehu. Na nepřirozeně rovném asi 200 metrů dlouhém a 7 metrů vysokém zářezu vystupují výchozy hradišťského souvrství s čočkami pelosideritu. Rudu zde patrně těžili povrchovým kutáním do břehu Olšovce. V terénu však nejsou po těžbě patrné žádné haldy.

Další kutiště bylo patrně v polní trati Na Šachtě. po něm se však v terénu nedochovaly žádné patrné stopy, neboť místo bylo následně zemědělsky využíváno.

Dalším místem, kde se těžila ruda je lokalita Skalka, nad vodárnou u cesty na Staré Zubří. Těžba byla patrně vedena prostřednictvím šachet na úroveň ložiska a pak tzv. slednou štolou, tedy takovou, která směřuje po směru ložiska. Na místě se nachází haldy zvětralých jílovců z hradišťského souvrství, ze kterého se zde těžil pelosiderit. Propady po štolách nejsou patrné, nevíme tedy, kde přesně šachta (nebo šachty) ústily na povrch, je ale možné že byly zahlazeny, patrně pro potřeby pozdějšího zemědělského využití místa.

Dalším místem, kde se těžil pelosiderit byla Jasenice u Valašského Meziříčí. Zde v části Šachty probíhala těžba pelosideritu, který byl pak převážen na zpracování na hamry do Zubří. Toto kutiště bylo nejvíce produktivní, neboť údajně produkovalo až 3x tolik rudy co kutiště v Zubří.

V různých zdrojích je zmiňováno také kutiště ve Vidči pod Svatoňkem, jak je označováno místo na jihovýchod od centra Vidče v okolí modré turistické značky. V terénu jsou patrné dvě na sebe navazující rýhy dlouhé asi 50 a 80 metrů, hluboké 2 metry. Mohlo by jít o prospekční rýhy, ovšem vzhledem k podloží křivských vrstev, u kterých není dokumentován výskyt pelosideritů je nepravděpodobné, že by se zdě někdy skutečně "ruda železná, ocelek peckovitý" těžila, jak uvádí Čeněk Kramoliš ve Vlastivědě Moravské. Ostatně i rýha v lese může být jiného původu.

Dalším místem, které je v souvislosti s těžbou železné rudy v okolí Vidče zmiňováno jsou Kutiska. O místě víme z dopisu Františka Sládka z roku 1941 adresovanému Vítkovickému těžířstvu, ve kterém popisuje, že v nejvyšším bodě trasy stavby silnice z Rožnova do Vidče byla objevena stará zasypaná větrací šachta s úplně zchátralým bedněním, které bylo tehdy viditelné ve svahu průkopu. Uvedl také, že podle nejmenovaného archivního zdroje z městského archivu se ve Vidči měla dobývat v 16. století měděná ruda. Mnohem pravděpodobnější je však těžba právě pelosideritu jak se uvádí ve zprávě Stará důlní díla na území Zlínského kraje, Závěrečná zpráva, kterou vydala Česká geologická služba v roce 2001. Zda-li toto důlní dílo skutečně existovalo je však sporné, neboť mohlo jít i o straou studnu i když místní název Kutiska na kutání odkazuje.

Přepravu vytěžené rudy zajišťovali stejně jako její dobývání poddaní v rámci roboty. Rudu sváželi na západní okraj obce Zubří do hamru, který zde byl založen pro její zpracování. Těžba probíhala až do roku 1755, kdy komise zhodnotila provoz hamru jako málo ziskový a hamry uzavřela. Spolu s tím skončila i masivní těžba dřeva z okolních lesů, která dokázala pro potřeby výroby dřevěného uhlí za 43 let provozu hamrů odlesnit většinu okolních kopců.

Zdroje

• Dolování stříbra v Zubří a Rožnově pod Radhoštěm ve světle legend, historických pramenů a nových geologických výzkumů, Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, Miroslav Bubík, Dalibor Matýsek, 2022
• poznámky k terénnímu výzkumu Miroslava Bubíka
• Pracovitá voda: Derivační kanály, vodní náhony, a strouhy v Rožnovské brázdě, Richard Sobotka, 2014, ISBN 978-80-260-6335-3
• Karel Jindřich ze Žerotína - Wikipedie